Co všechno předchází sledování Netflixu a HBO GO? Jak se projektují sítě FTTH do kolektorů? A na jakém nejzajímavějším místě projektoval datové sítě náš kolega Ladislav Stefányi?
V rozhovoru nám prozradil mnohem více – a dokážete si tak představit, co práce projektanta obnáší.

Laďo, představ nám prosím projekt FTTH v Praze.

Jednalo se o projekt optické sítě pro T-Mobile. Díky využití podzemních kolektorů nebylo nutné řešit projednání výkopových prací a samotná příprava byla velmi rychlá – proběhla během 4 měsíců v roce 2019.

Jak tedy probíhá samotné natažení optiky v kolektoru?

Kolektory jsou již postavené podzemní trasy pro všechny inženýrské sítě, např. vodu a elektřinu. A právě těmi kolektory jsme schopni vést datové sítě z jednoho domu do druhého.

Kolektor tvoří soustava chodeb a z nich pak vedou odbočky k jednotlivým bytovým domům. Majitelé domů ale nemusí mít strach, z kolektorů se do objektů dostanou jen kabely, ne lidé! (úsměv). Kolektor má samostatné vchody do podzemí.

V Praze jsou tyto koridory spravovány firmou Kolektory Praha, která za nějakou finanční částku umožní správcům inženýrských sítí uložení jejich sítí. To se samozřejmě děje podle přísných pravidel, zároveň je to efektivnější a rychlejší než otevřený výkop z jednoho místa do druhého.

U nás nejsou kolektory úplně obvyklé. V čem je ta práce pro projektanta jiná?

Pro nás je to určitě zjednodušení a zrychlení, nemusí se řešit žádné územní řízení, pracujeme v již vytvořených prostorách určených pro vedení sítí.

Jde jen o to domluvit se s Kolektory Praha, kteří mi určí konkrétní lávku pro uložení kabelů. Další výhodou je mnohem kratší doba pro celkové vyřízení projektu.

V čem vás kolektory příjemně potěšily a nebo naopak způsobily nečekané potíže?

T-mobile aplikuje určitou topologii sítě a tu pro tento projekt nešlo použít. Přišli jsme s náhradním řešením, jak topologii upravit pro potřeby kolektorů. Např. si v těchto kolektorech nemůžeme dovolit tolik prvků jako v otevřeném výkopu.

Měli jsme povolení instalovat pouze jednu ochrannou trubku. Ta musela být v nehořlavém provedení, v kolektorech jsou totiž přísná protipožární opatření. Ve výsledku se tedy topologie sítě musela přizpůsobit kolektorům.

T-mobile tyto změny musel schválit?

Ano, nedělají to úplně rádi, protože na základě určitých parametrů mají vymyšlenou strukturu sítě a podle ní chtějí stavět.

Na druhou stranu jsme byli omezeni počtem a cenou za umístění každého prvku. Proto jsme jejich počet museli minimalizovat tak, abychom udělali kompromis mezi požadavky na síť a cenou pronájmu, který T-mobile platí.

Toto všechno jste v rámci inženýringu pro T-mobile řešili vy?

Ano, Zlinprojekt byl generálním projektantem a zajistili jsme i vyvolané změny dané konkrétními podmínkami kolektorů.

Vnitřní rozvody v bytových domech jste řešili také vy?

Připravili jsme technické řešení, samotné projednání umístění si investor zajistil sám.

Z projekčního pohledu jsou na tom lépe staré domy, které mají tzv. “stoupačky” (stoupací šachty), které můžeme využít. Naopak rozvody v nových bytových domech se staví “tak akorát” a jen obtížně se do nich vkládají další sítě.

Není tedy ideální, aby developeři připravili FTTH skříň v novém bytovém domě?

Někteří už to tak připravují, ale je to samozřejmě náklad, který se projeví v ceně bytové jednotky.

Máme zkušenost i s takovými řešeními, že při výstavbě nového bytového domu se vede optické vlákno do každého bytu. Všechna vlákna jsou pak svedena do suterénu. Jednotlivé vlákno ke každému bytu se pak pronajímá konkrétnímu providerovi, tzn. že do bytového domu může přijít třeba pět providerů, a ti se o zákazníky vlastně “poperou”.

Dnes je snaha stavět za co nejmíň peněz a na tuto věc se zapomíná.

Projekty FTTH pro T-mobile jsou hotové v Přerově, ve Zlíně probíhají, jaké lokality budete řešit příště?

Aktuálně projektujeme sítě pro Kutnou Horu. Poté na sídlišti v Pardubicích budeme FTTH vést nikoli v kolektorech, ale v tepelných kanálech elektrárny Opatovice.

Je rozdíl ve vedení sítí v kolektorech a v tepelných kanálech?

Zatímco kolektory jsou pro uložení dalších sítí už postaveny, tepelné kanály mají pouze jeden účel – vedení tepla. Při realizaci je pak celá instalace vedení do tepelného kanálu složitější, jelikož prostory jsou stísněné. Někdy jsou tyto kanály dokonce neprůchozí a musíme najít variantní řešení.

Odlišuje se dokumentace tepelných kanálů od skutečnosti?

Přesně na tento stav jsme narazili nedávno – schéma vedení “tepeláků” nelze předem fyzicky ověřit. Na základě dodaných výkresů jsme tedy navrhli trasy a při realizaci zjistili, že se na různých místech objevují stěny, které tam být neměly, a nikdo nevěděl, jak to vypadá za nimi. Tyto změny jsme pak řešili přímo na stavbě s realizační firmou.

Jak často se jako projektant dostanete na místo stavby ještě před jejím zahájením?

U tepelných kanálů vycházíme z podkladů, které nám jejich majitel poskytne. Zpravidla není možná osobní prohlídka, protože ty kanály nejsou průchozí, ale jen průlezné a projekční průzkum je někdy dokonce nemožný.

Naopak trasu kolektorů v Praze jsem si osobně prošel v celém rozsahu.

Jaké výhody přináší technologie FTTH oproti metalickým kabelům?

Tímto projektem T-mobile nabízí nejmodernější technologii, která je dostupná. Datová propustnost samotné sítě je v případě optického vlákna vlastně neomezená, ale myslím si, že pro normálního smrtelníka je kapacita té sítě až nadbytečná (smích).

Dřív se internet používal k prohlížení stránek, dnes roste datový tok se službami typu Netflix, HBO Go a IoT.

Zvyšují tyto aplikace tlak na proměnu sítí?

Samozřejmě ano. V první řadě jde o zpracování obrazu, který má největší nárok na kapacitu sítě. Zvláště při sledování v HD a 4K technologii už se dostáváme za hranici možností metalického kabelu. Proto je budování optických sítí nezbytné.

Kde jste byl na nejzajímavějším místě v rámci své práce?

Kolektory Praha byly jistě zajímavé, ale tím TOP místem je jednoznačně pražské metro. Dostal jsem se přímo do tubusu – jen to muselo být během odstávky, tedy mezi půlnocí a čtvrtou hodinou ranní (smích).

V metru je vidět spousta trubek, tam taky vedou sítě?

Ano, využívá se to k vedení páteřních sítí. Možná se to nezdá, ale v metru je hodně míst, kam se běžný člověk nedostane. Jednoduše co nástupiště, to jsou další dvě patra dolů.

Jaké to tam je?

Krásné! Jen si nedovedu představit, jak to bylo zatopené při záplavách v roce 2002 a jak odtud čerpali vodu…