10 otázek pro našeho ředitele Přemysla Zlobického – budou nám stačit kapacity datových sítí? A proč je vhodnější používat termín “sítě pro elektronické komunikace”?
Deset odpovědí v celém rozhovoru. Zveme ke čtení.
K čemu jsou datové sítě vůbec potřeba? Jaké služby jsou na nich závislé?
Já raději používám termín sítě pro elektronické komunikace. Dnes už je využití skutečně multioborové. I obory, které se nám zdály být nezávislé nebo tradiční jsou na komunikacích závislé nebo je alespoň smysluplně využívají. Takže spíše mi řekněte, které služby jsou na datových sítí dnes nezávislé. Případně jak dlouho ještě budou.
Ve Zlinprojektu se zaměřujeme na pevné sítě založené na optických vláknech. Ale dnes již dochází k masivnímu prolínání sítí pevných a radiových, tohle dokládají např. sítě 5G.
Co mi ale hodně dělá radost je, že nasazování vysokorychlostních optických sítí napomáhá v boji s klimatickými změnami. Dle závěrů z nedávných konferencí v Římě a Glasgow budou právě operátoři hrát významnou roli v tomto boji.
Řešení založená na použití optických vláken, eco-friendy materiálů jsou energeticky významně úspornější, udržitelnější a tedy vedou k snížení produkce CO2.
Zaznamenali jste za uplynulé dva roky změny v požadavcích na nové datové sítě?
V naší projektové branži jsme za uplynulé 2 roky asi žádnou zásadní změnu nezaznamenali. Naši zákazníci si stanovili ambiciózní cíle již dříve a současná situace jen potvrzuje, že to bylo správné rozhodnutí.
Meziroční nárůst datového provozu u mobilních operátorů o téměř 70 % díky masivnímu používání streamovacích a telekonferenčních aplikací to jen potvrzuje.
A hlavně zákazník tento nárůst vůbec nevnímá.
Kdo je vlastníkem těchto sítí v Česku a na Slovensku?
U nás je trh hodně segmentovaný. Správně bychom měli trh rozdělit na vlastníky páteřních sítí a přístupových sítí.
Na poli přístupových sítí probíhá konsolidace trhu. Naše projektová kancelář navrhuje sítě pro zákazníky s německým, francouzským i ryze českým kapitálem.
A to je potom na našem malém trhu skutečně mela, která tu snad ještě nebyla. Ale vítězem bude určitě zákazník.
InterDATAview #08 / Jak kolega Stefányi projektoval sítě FTTH pro T-Mobile v Praze?
Máme příklad jejich vlastnictví státem někde v Evropě?
Asi celá Evropa svého času podlehla kouzlu privatizace i této infrastruktury. I naši nejbližší sousedé jako je Rakousko nebo Německo privatizovali své dominantní telekomunikační operátory. Byť jsou stále Deutsche Telekom nebo A1.
Myšlenka nějaké kritické infrastruktury ve vlastnictví např. polostátního ČEZu je dnes velmi aktuální a také se již realizuje. Oproti tomu např. český vlastník největší optické sítě v ČR odprodal svůj třetinový podíl investorům z jihovýchodní Asie.
Jaké služby a aplikace jsou datově nejnáročnější?
Asi nebude překvapením, že je to především streaming, vysoké rozlišení a nasazování 5G technologie.
Dnešní sítě jsou nesymetrické, kdy je diametrálně rozdílná rychlost v upstream a downstream směru. Dnes už se sítě musí symetrizovat protože uživatelé nejsou jen konzumenti obsahu, ale také tvůrci dat.
InterDATAview #04 / Jak se připojuje 1200 pražských bytů k síti
Existuje prioritizace v datech? Platí princip síťové neutrality?
V této vrstvě se nepohybujeme. Pakety my neřídíme.
Je tedy např. předávání zdravotnické dokumentace pro síť stejně důležité jako data k novému seriálu na Netflixu?
Na to Vám asi odpoví jiní inženýři. Jisté je, že skutečně snímky mezi nemocnicemi již běžně lítají. A profituje opět zákazník, v tomto případě pacient.
Jak se v Česku zvyšují kapacity sítí?
Výstavba metalické sítě a technologií VDSL je ukončena. Realizují se nové překryvné sítě založené na plně optickém pasivním řešení.
Uvedu jen jedno číslo: 1,7 MB je objem dat, které za každou sekundu po celý rok každý obyvatel naší planety vytvořil už v roce 2020. když si to začneme propočítávat na hodiny, dny. Členy domácnosti, velikosti firem a potom všechno pošleme tyto data do cloudu, tak technologie musí reagovat.
Je tato cesta ke zvyšování kapacity nikdy nekončícím bojem? Existuje nějaký “limit”, kdy budeme spokojeni s kapacitami? Nebo požadavek po objemu přenášených dat stále poroste?
Je to nekonečný proces. Pasivní infrastruktura tvořená moderními optickými vlákny je téměř bez limitů. Kvalita a parametry používaných skelných vláken, kvalita používaných laserů nám poskytuje dostatečnou kapacitu i do budoucna.
Operátoři dnes volí pro své vysokorychlostní přístupové sítě architekturu XGS-PON. Což je 10Gbit síť se symetrickým provozem. Dříve používané sítě 10 Gigabit PON byly limitovány ve směru upstream na 2,5 Gbps.
Tento trend jen dokládá, že pandemie skutečně enormně navýšila přenosy od zákazníka směrem do sítě, v důsledku masivního používáni např. e-learning a jiných on-line aplikací.
A konkrétní příklady – britská vláda spouští projekt na gigabitové sítě s cílem pokrýt 85 % domácností do roku 2025 a téměř 100% pokrytí do roku 2030.
Celosvětově bylo v roce 2020 cca 24 000 000 gigabitových přípojek, v roce 2022 se očekává již 50 milionů přípojek s rychlostí v řádech Gbps.
InterDATAviews #11 / Boom datových sítí nás teprve čeká, říká Přemysl Zlobický
Znamená to, že Zlinprojekt má před sebou obrovský potenciál zakázek v Česku i na Slovensku?
Ten potenciál je skutečně obrovský! Zlinprojekt pracuje na technologiích, bez kterých už dnes nemůže prosperovat jedinec, firmy ani stát. Myslím, že veřejnost, municipality i stát si toto začínají uvědomovat a podporovat.
Víme, že postoj, kdy se někdo snaží zabránit výstavbě této moderní infrastruktury, je skutečně krátkozraký a může napáchat v blízké budoucnosti obrovské škody a ztráty, které již nedoženeme.
Určitě bychom na tomto poli potřebovali větší osvětu, abychom si všichni uvědomili, že moderní technologie nejsou jen o výměně koncového zařízení, třeba mobilu, ale o celé infrastruktuře.
Ale jednoduše řečeno děláme věci, které mají smysl.